Nejvyšší bod Guadeloupe – La Grande Soufrière

Výhled z La Grande Soufrière.

Asi všichni známe všechna možná NEJ toho místa, kam jedeme. Hodně často jde právě o ty NEJkrásnější, NEJnavštěvovanější, NEJvýchodnější a na jiný směry orientované body. A ani my s Martinou jsme tomu neutekly. Však jak bychom si mohli nechat utéct NEJvyšší bod Malých Antil, když byl právě na našem ostrově Guadeloupe?

A aby to nebylo tak jednoduché, tak právě tím nejvyšší bodem je aktivní sopka a to s výškou 1467 metrů nad mořem. To není zas tak marné, ne?  Nebojte, pořádně naposledy soptila v roce 1977, kdy zalila i údolí kolem a dala tak za vznik třeba Plage de Salée à Bananier, pláži s černým pískem. 

Ale zpět k naší výpravě. Úplně původně jsme začali ještě všude v ČR hledat na netu info a moc jsme ho nenašli. I tak nám bylo jasné, že to tohle je bod, kam se chceme s Martinou vyškrábat. Vlastně i informace ze stánku na letišti se nás snažili tak trochu odradit. Slečna nám dost neúnavně pořád dokola opakovala, že jde o nejtěžší trek na Guadeloupe, a že pokud nemáme s trekem zkušenosti, tak ať se do toho radši nepouštíme.

Terén první části výstupu.

Dobrý pokus. Však když se s Martinou pro něco rozhodneme, tak nás nic nedokáže zastavit. A tak se stalo, že Martina našla na Couchsurfingu francouze Brice, který měl taky v plánu vylézt až na vrchol. Po lehkém plánování jsme se dohodli na společným tripu, kde se k nám ještě přidal klučina z Martiniku, Christopher. Akce X začala už v sedm ráno, kdy jsme měli spicha s klukama a vyrazili jedním autem pod sopku. Už samotná cesta byla naprosto boží. Skvěle jsme si s nimi sedli a chvíli v autě skoro umírali smíchy. 

Byli jsme trochu překvapení, páč byl vidět její vrchol a věřte, že to tu tak časté není. Konkrétně tak 60x do roka a nejčastěji v březnu (a teď je prosinec). 😀 Já jsem optimista, takže jsem neustále dokola tvrdila, že dneska tam bude hezky … no nikdo mi to nevěřil, páč kluci nahoře už párkrát byli a nikdy nechytli to krásné počasí. 

Výhled ze 2/3 našeho výstupu … aneb stále nejsme na vytouženém vrcholu 😀

Přemýšlím, tak co nejlépe shrnout ten výstup. Napadají mě spojení jako „smrt na jazyku“, „mrtvý kamzík“ a „to fakt nechceš“. 😀 On totiž ten výstup byl opravdu náročný. Trochu víc, než jsme to čekali.

You may also like

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *